články
Moravské předjaří
První moravský okruh začínám vždy kolem 10. dubna, kdy kvetou pálavské stráně. Letos jsem si pospíšil - „rozkvetli“ totiž modří skokani , které jsem vloni o týden nestihl a poslední březnová sobota s vykřičníkem v kalendáři se nedala přehlédnout!
První dojem z lokality byl trochu rozpačitý - místo skokanů se všude plácaly ropuchy a po modrých žábách ani vidu. Naštěstí však bylo „slechu“. Při pozorném poslouchání se z rákosového porostu ozýval tlumený, avšak nepřeslechnutelný rachot. Tak tedy do „broďáků“ a s foťákem až mezi ně.
Na deseti metrech čtverečních se soustředila přibližně stovka skokanů Rana arvalis. Abych je zbytečně neplašil, zůstal jsem raději na kraji celého dění a soustředil se na modré samečky v dosahu mého objektivu - „stovky“.
Zůstal bych mezi nimi i déle, ale nechtěl jsem je rušit, vždyť aby to všechno stihli, mají jen jeden týden v roce!
V lužním lese začínaly rozkvétat křivatce, ...
... na jarní sluníčko čekala přezimující imaga. Střevlíci v komůrkách trouchnivých kmenů, ...
... tesaříci ve dřevě.
A ještě někomu chladná voda v březnu náramně vyhovuje. Jsou to listonohové jarní (Lepidurus apus), kteří se prohánějí v zatopeném lužním lese na Pohansku.
Tak a teď už je na řadě rozkvetlá Pálava ...
28. III. 2011