články

Magické Pohansko

Začíná svítat a z mlhy se pomalu vynořují bizarní tvary solitérů. Vím, že vše bude trvat jen několik zoufale krátkých minut a tak se snažím vyfotografovat co nejrychleji tu tichou krásu kolem. Nejde to. Cítím za zády úsměvy pohanských skřítků ukrytých v dutinách stoletých dubů: „Zase jeden, který si myslí, že zachytí okamžik, který se dá jenom prožít ... :-)“

Modrošedá mlha se pomalu mění na zlatorůžovou, s přibývajícím světlem se začíná lesknout jinovatka. Ještě pár minut a slunce úplně změní celou krajinu.

Když červánky zmizely a jinovatka roztála, začal krásný mrazivý den na Pohansku.

A rekapitulace: vstávání ve 4 hodiny, dvě hodiny cesta autem, sestavit kolo a naložit fotovýbavu, cesta na kole potmě 3 - 4 kilometry při mínus jednom stupni, na předem vytipovaném místě všechno rozbalit a doufat, že se splní předpověď počasí.  

A výsledek (?): (jako obvykle) snímky, které se ve fotoaparátu zdají úžasné, se po stažení do počítače zdají naprosto nepoužitelné - ani jeden není tak, jak bych si to představoval - a na konec se z toho dá upravit několik málo obrázků, se kterými stejně nejsem spokojen ... Elfové měli pravdu!

18.X. 2011