Jazýčkovec jadranský je krásná orchidej, jedna z nejhezčích, jaké jsou v našich podmínkách k vidění a asi i nejvyšší. Když jsem se byl na jazýčkovec kdysi podívat na naší jediné lokalitě u Ketkovic, byla tam jediná odkvetlá rostlina v ohrádce. Nic proti tomu, ale 100 kilometrů vzdušnou čarou (142 po silnici podle mapy.cz) na kopci zvaném Vrchná hora JV od slovenské obce Stupava, rostou tyto orchideje volně v množství větším než malém! Důležité je správné načasování. Na kopci jsem byl v minulosti už třikrát, ale pokaždé to bylo „na správném místě v nesprávnou dobu“. Kvetlo tam všechno možné, ale po orchidejích ani vidu. Dokonce jsem už pochyboval o místě samotném. V letošním roce to konečně vyšlo, o to větší radost jsem z rozkvetlých jazýčků měl …
Zdálo se, že výška rostliny je tak trochu závislá na okolním porostu. Čím vyšší tráva, tím vyšší jazýčkovec. Rostliny samozřejmě svoje okolí zpravidla přerůstaly, ale v nízké trávě nebyly vyšší, než 40 centimetrů. Na cestě zpět byly k vidění exempláře zarostlé ve vysoké trávě, které mohly mít až přes 70 centimetrů.
Po první euforii z objevu prvních jazýčků se objevily i další orchideje. Jestliže jazýčků bylo na paloučku k vidění kolem dvaceti, tořičů (Ophrys holoserica) se vyskytovalo na místě několik stovek, často desítky na metru čtverečním!
Při fotografování jsem měl velké štěstí: jednak většina orchidejí byla v „květovém optimu“, světlo bylo skoro ideální – lehce pod mrakem a hlavně: ač poledne, přec bezvětří …
Potíže už tradičně nastávají při fotografování takto velkého a „rozcapeného“ objektu. Nejsem příznivcem nějaké velké úpravy v okolí rostliny, takže buď fotit detail s rozmazaným pozadím, nebo celou rostlinu s trávou vzadu.
Ovšem nic se nevyrovná pocitu, projít se mezi desítkami krásných orchidejí přímo v květu a prohlédnout si je ze všech stran v jejich přirozeném místě výskytu.
13. VI. 2016