Pro tesaříky náležející do tribu Clytini jsou typické nápadné kontrastní kresby na celém těle. Spadají sem rody Plagionotus, Neoplagionotus, Echinocerus, Isotomus, Chlorophorus, Rhaphuma, Cyrtoclytus, Pseudosphegesthes, Clytus, Neoclytus a Xylotrechus.
Obr. Neoclytus acuminatus (Chorvatsko, Novi Vinodolski), do Evropy zavlečený druh, šířící se z mediteránu na sever.
Rod Xylotrechus se vyskytuje v pěti podrodech, pro Českou republiku připadají v úvahu dva:
subgen. Xylotrechus Chevrolat, 1860 (X. arvicola, X. antilope, X. capricornus = capricornis)
subgen. Rusticoclytus Vives, 1977 (X. rusticus, X. pantherinus).
Xylotrechus (X.) antilope (Schönherr, 1817)
Obr. Xylotrechus antilope ex larva (Moravia, Pohansko).
V současnosti asi nejhojnější Xylotrechus v ČR. V teplejších oblastech republiky se objevuje v květnu až červenci na dubovém dřevě.
Xylotrechus (X.) arvicola (Olivier, 1795).
Obr. Xylotrechus arvicola ex larva (Moravia, Pouzdřany).
Tento druh tesaříka preferuje otevřené porosty, jeho vývoj není vázán na jeden druh dřeva. Na obrázku je vidět typický požerek tohoto druhu - dutiny vyplněné velmi jemným práškem. Larvy se vyvíjí na rozhraní mezi odumřelým a živým dřevem. Barva larev zdá se mi poněkud žlutší ve srovnání s ostatními druhy tesaříků, nejen rodu Xylotrechus, ale může to být dáno živnou dřevinou, kterou byl v tomto případě hloh.
Obr. Xylotrechus arvicola - larva ve dřevě hlohu (Crataegus sp.), (Moravia, Pouzdřany).
Xylotrechus (X.) capricornus (Gebler, 1830) = capricornis (Chevrolat, 1863)
Obr. Xylotrechus capricornus ex larva (Slovakia, Doná Niva u Zvolena)
X. capricornus je z uvedených Xylotrechů asi nejméně častým, v ČR snad zjištěn jen jednou (Sláma, 1998). Jde o velmi vzácný monofágní druh, vázaný svým vývojem na roztroušené porosty bříz (Betula sp.).
Xylotrechus (R.) rusticus (Linnaeus, 1758).
Obr. Xylotrechus rusticus ex larva, (Bohemia, Lhota u Přelouče).
Obr. Xylotrechus rusticus ex larva, (Moravia, Pohansko).
Larvy tohoto tesaříka se vyvíjí v různých stromech, nejčastěji asi v osikách a topolech. Na teplejších místech Moravy hojnější, v Čechách údajně méně častý. Nicméně při našich návštěvách okolí Přelouče by se dalo říci, že pokud tam byl mrtvý topol, tak v něm rustikové byli vždy a často „nahusto“. Navíc byla imaga opravdu velká, výjimkou nebyli brouci o velikosti 2 cm.
Xylotrechus (R.) pantherinus (Savenius, 1825).
Obr. Xylotrechus pantherinus ex larva, (Bohemia, Výtluky u Olomouce).
Jde o tesaříka, jehož vývojová stádia se vyvíjí výhradně v jívě (Salix caprea). Potvrdily se nám údaje z literatury: pokud se imago nevylíhne z odebraného dřeva v témže roce, napřesrok už je to horší. Dřevo vysychá, a pokud vůbec, tak se vylíhnou brouci mnohem menší velikosti. X. pantherinus byl nalezen podle starších údajů též na Vysočině v okolí Račína (Polničky), což se cituje v některých zdrojích. Avšak pokud bych si vypůjčil slova pana Slámy z jeho knihy, která občas s úsměvem s kamarády parafrázujeme: „Přes velkou snahu nenalezli jsme na Vysočině ani jediný kus - soustavné prohlížení milionů kusů jív po dobu 100 let bylo zcela neúspěšné ...“ :-)
S použitím:
DANILEVSKY M. L. 2016: www.cerambycidae.net, http://www.cerambycidae.net/europe.pdf, (accesed 13. Juni 2017).
SLÁMA M. 1998: Tesaříkovití – Cerambycidae České a Slovenské republiky. [Long-horned beetles]. Vydavatel: Milan Sláma, 383 pp. (in Czech, German summary).
15. VI. 2017