články

Biokovo

Horský masiv Biokovo kopíruje Makarskou riviéru v délce 30 kilometrů. Pohoří je celé z vápence, který je v centrálních partiích převážně jurského a křídového původu. Rozpad vápencového substrátu, vysoké letní teploty, intenzivní eroze a extrémní propustnost podloží pro vodu určují podmínky pro floru i faunu Biokova. Nejvyšším vrcholem je Sveti Jure (1762 m.n.m).

Pohled na moře z vyhlídky Ravna Vlaška (1230 m.n.m.).

biokovo

Flóra  

V pohoří a jeho okolí roste přes tisíc druhů rostlin s několika biokovskými endemity.  

Rostlinstvo pohoří je možné rozdělit do několika výškových pásem, která na sebe navazují se vzrůstající nadmořskou výškou.  

biokovo

Vegetace pobřežních přírodních svahů parku Biokovo je tvořena některými specifickými místními rostlinnými společenstvy: As. Inula - Centaureetum cuspidatae Trinajstić 1980 , As. Drypi - Linarietum simplicis H-ic. Et Domac 1957, As. Festuco - Koelerietum splendentis H-ic. 1963, As. Junipero - Pinetum dalmaticae 1965 (1) a zejména As. Campanula - Moltkietum petraeae H-ic. 1963 s nápadnou Molotkea petraea, která vytváří krásné modré koberce až do nadmořské výšky 1 400 metrů.

molotkea petraea

Následující vrcholové partie jsou tvořeny typickým krasem a je zde možné se setkat s lomikámeny, vstavači, hořci, netřesky a dalšími zajímavými rostlinami. Pro centrální horské oblasti jsou uváděna rostlinná společenstva: As. Carici - Centaureetum rupestris Ht. 1931, As. Stipe - Caricetum humilis Trinajstić 1987., As. Bromo - Seslerietum interruptae Trinajstić 1965, As. Astragals - Seslerietum robustae Trinajstić (1981), As. Edraiantho - Seslerietum juncifoliae Ht. 1974, As. Scorzonero - Hypochoeretum H-ic (1956) 1958. (2)

biokovo

V letech 2005 - 2008 jsem navštívil Biokovo asi osmkrát a většina výstupů začínala ve vesničce Bast. Oblasti dominuje vrchol Sveti Ilja (1640 m.n.m.) a z Bastu je na něj možné vystoupat za čtyři až pět hodin. Na rozdíl od jiných cest je možné doplnit vodu nad vesnicí z pramene Korita, ke kterému je to z Bastu půlhodinka chůze.  

 

Fauna  

Ve vesnici Bast a jejím okolí jsou nejhojnějšími ptačími obyvateli slavíci a žluvy, další ornitologickou zajímavostí je kavče žlutozobé (Pyrrhocorax graculus), které v malých hejnech posedává na stromech u vesnického kostelíku. Kavčata se potom ozývají a poletují kolem skalních stěn i vysoko nad vesnicí.  

Biokovo je známé výskytem plazů a nejinak tomu je i na této lokalitě. Přímo nad cestou ve výšce dvou metrů jsem zastihl zmiji růžkatou, jak se vyhřívá ve větvích moruše. Většina plazů, zvláště ještěrek se však přece jen vyskytuje spíše v nižších partiích oblasti.

zmije růžkatá (vipera ammodytes)
ještěrka zelená (lacerta viridis)

Štíry je možné nalézt pod sutí až do nejvyšších vrcholových partií. Na fotografii je štír (Euscorpius italicus).

štír euscorpius italicus

Jasoňové druhu Parnassius mnemosyne hojně poletují na otevřených planinách.

jasoň dymnivkový (parnassius mnemosyne)

Hora Sveti Ilja (1640 m.n.m.).

biokovo, sveti ilja (1640 m.n.m.)

Do Biokova se budu vždycky rád vracet.  

 

S použitím:  

(1) Park prirode Biokovo [online]. 2008 [cit. 2010-12-04]. Vegetacija primorskih padina Parka. Dostupné z WWW: http://www.biokovo.com/?show=6538.  

 

(2) Park prirode Biokovo [online]. 2008 [cit. 2010-12-04]. Vegetacija vršnih predjela Parka. Dostupné z WWW: http://www.biokovo.com/?show=6539.


Počítadlo